Trvalo několik století, než se kapka vody proměnila ve vodu Solan de Cabras. Historie a tradice se váže s legendou o bájném pasáčkovi koz, jenž objevil, že tato pramenitá voda je schopna léčit. Jeho nemocné kozy se vyléčily jako zázrakem poté, co se napily. Nicméně i po mnoha staletích se vodě Solan de Cabras přisuzují léčebné účinky. Z roku 182 před Kristem se dochovalo svědectví o léčbě zánětu kloubů (artritidy) Julia Graca a v roce 1746 poskytl další důkazy Don Pedro de Bedoya a místo bylo pro svůj věhlas navštěvováno nemocnými. Po uzdravení tehdejšího ministra financí Dona Pedra Lopeze de Lerena, nechal zde Carlos III. v roce 1755 postavit lázně.
Od 27. března 1790 jsou lázně pro svoji veřejnou prospěšnost prohlášeny Carlosem IV. za lázně královské. Roku 1826 je navštívil král Fernando VII. se svou ženou Marií Amalií de Sajonia, aby se zde pokusili vyléčit její neplodnost. Jako první popsal léčebné účinky vody dr.Forner v roce 1787 ve své knize nesoucí název “ Zprávy o minerální vodě Solan de Cabras”.Když tehdy lékař prohlásil nemocného člověka za nevyléčitelného,ten se pak mohl spoléhat jen na své štěstí a voda Solan de Cabras se stala jeho poslední možností na uzdravení. Záhada… zázrak… tajemství… příroda je tou správnou odpovědí.
